ORIENTACE V ZÁVAŽNOSTI NEHODY

Posouzení stupně závažnosti poraněných

•    stavy bezprostředně ohrožující život těžce postižené zdraví
•    méně závažné poranění

Orientační posouzení tělesného a duševního stavu postiženého

•    objektivní a subjektivní příznaky

Fyzikální vyšetření postiženého

•    vyšetření celého těla

TELEFONNÍ ČÍSLA TÍSŇOVÉHO VOLÁNÍ

•    Záchranná služba 155
•    Policie 158
•    Hasiči 150
•    Městská policie 156
•    Tísňové volání SOS 112

PŘI VOLÁNÍ POMOCI UVEĎTE:

•    kde se nacházíte (ulice, místo, křižovatka, orientační bod v terénu, kolikátý kilometr na dálnici)
•    co se stalo (srážka vozidel, vzdálenost od silnice)
•    kolik zraněných a jaký je jejich přibližný stav (druh poranění)
•    kdo volá (jméno volajícího, telefon, odkud volá)

ORIENTAČNÍ VYŠETŘENÍ PORANĚNÝCH

•    všimněte si zda raněný nekrvácí
•    silné krvácení okamžitě zastavte !!!
•    bezvědomí zjistíte, když zraněný nereaguje na hlasité oslovení či
•    štípnutí do pokožky
•    ověřte dýchání poslechem a pohledem na hrudník
•    činnost srdce zjistíte pohmatem prsty (ukazovák a prostředník)
•    na straně krku – krkavici poraněného

ZÁSTAVA DÝCHÁNÍ

Když zraněný nedýchá

•    zakloníme lehce hlavu (ne u poranění krční páteře !!!)
•    předsuneme dolní čelist
•    otevřeme ústa a ověříme, zda jsou dýchací cesty volné
•    odstraníme překážku v ústech – umělý chrup, zvratky, zapadlý jazyk
•    pokud nezačne dýchat zahájíme dýchání z úst do úst (z plic do plic), z úst do nosu, či u kojenců z úst do nosu a úst
•    nezjistíme-li tep na krkavici (krční tepně), zahájíme kardiopulmonální resuscitaci - oživování

Frekvence dýchání

•    dospělý – 12 dechů za minutu
•    děti do 8 let – 20 dechů za minutu
•    novorozenci – 30-60 dechů za minutu

Odstranění cizího tělesa

•    úder mezi lopatky 3x až 5x hranou jedné ruky a pokud je postižený při vědomí, ve stoje nebo v leže na boku
•    Heimlichův hmat - obejmutí postiženého zezadu a prudké stlačení pěstmi na horní polovinu břicha – v leže,
•    sedě, ve stoje – neprovádíme u těhotných žen, obézních a malých dětí do 8 let

ZÁSTAVA KREVNÍHO OBĚHU

•    ověříme přítomnost pulsu na krkavici
•    zahájíme nepřímou srdeční masáž ve spojení s umělým dýcháním
•    klekneme si k boku postiženého
•    ve vzdálenosti dvou prstů od konce výběžku prsní kosti přiložte zápěstní stranu
•    dlaně
•    stlačujte zápěstní hranou dlaně prsní kost, u dospělých osob 4-5 cm proti páteři

KARDIOPULMONÁLNÍ RESUSCITACE

Frekvence nepřímé srdeční masáže:

•    u dospělých a dětí 100 stlačení za minutu
•    u novorozenců 120 stlačení za minutu
•    hloubka při masáži 4-5 cm

Poměr komprese hrudníku ku vdechům:

•    u dospělých a dětí 30:2
•    u novorozenců 3:1 (30-60dechů za minutu)
•    kontrola tepu po 2 až 3 cyklech

Druhy šoku

Hypovolemický – snížení cirkulujícího objemu v cévním řečišti

Příčina:
•    krvácení
•    popáleniny
•    průjmy
•    zvracení

Kardiogenní – poškozená funkce srdce

Příčina:
•    infarkt
•    poruchy rytmu srdce

Anafylaktický – je způsoben rozšířením cévního řečiště, sníží se cirkulující objem krve pouze relativně

Příčina:
•    bolest
•    strach
•    alergie
•    požití léků

Projevy šoku

•    netečnost, ospalost, neklid
•    pokožka je bledá až promodralá
•    studený pot
•    pocit žízně, nevolnost, zvracení
•    povrchní tep a dýchání

PROTIŠOKOVÁ OPATŘENÍ – „5 T“

ticho – uklidňovat slovně, odstranit rušivé podněty, poloha se zvednutými končetinami 15 – 30%
teplo – zabalit do deky, nenechat na zemi prochladnout
tekutiny – nepodávat ústy pouze svlažovat rty, podávají se pouze nitrožilně
tišení bolesti - znehybnění a klid
transport – u bezvědomí stabilizovaná poloha, co nejrychleji zajistěte odborný převoz

 

BEZVĚDOMÍ

- je stav, ve kterém postižený nevnímá pro poruchu normální funkce mozku. Může se rozvinout postupně nebo vzniknout náhle a může být způsobeno úrazem, otravou nebo závažnou chorobou. Nebezpečí bezvědomí spočívá v tom, že nemusí dobře fungovat nebo mohou úplně vymizet reflexy, které zajišťují volné dýchání bez dušení. Postižený může, než dojde k úplnému bezvědomí, procházet různými fázemi zmatenosti a letargie. Stejnými fázemi může procházet při probírání. Nikdy nenechte bezvědomého samotného. Nikdy nedávejte nikomu, kdo je nebo byl v bezvědomí nic jíst ani pít. Každý, kdo byl i jen krátkou dobu v bezvědomí, musí být vyšetřen lékařem co nejdřív.

Postup:

1. šetrně zatřeste postiženým za ramena a nahlas se ho zeptejte, zda je v pořádku a jak se cítí - nechte mu 5-10 sekund na odpověď
2. pokud neodpovídá, pokuste se zjistit reakci postiženého na bolestivý podnět
3. když postižený neodpovídá ani na bolestivý podnět, zjistěte pohledem na hrudník, sluchem a přiložením tváře k nosu, zda dýchá
4. když nedýchá nebo chrčí, uvolněte dýchací cesty
5. když postižený stále ještě nedýchá, vyčistěte mu dýchací cesty
6. když nedýchá ani po uvolnění a vyčistění dýchacích cest, zahajte dýchání z úst do úst a pokud je to nutné, i nepřímou srdeční masáž
7. podívejte se po jakémkoliv upozornění na nějakou chorobu, jako je např. průkaz diabetika či cokoliv jiného; to může přinést vysvětlení stavu postiženého. Zvláště věnujte pozornost přítomnosti vpichů od injekčních jehel na pažích, lahviček od léků, zápachu dechu po alkoholu, acetonu, toluenu apod...
8. když postižený dýchá normálně, uložte ho do stabilizované polohy a vyčkejte příjezdu Záchranné služby
9. do té doby sledujte krevní oběh, dýchání a stupeň bezvědomí každých několik minut

SRDEČNÍ PŘÍHODY

Srdeční sval potřebuje kyslík, který dostává krevními cévami srdce - věnčitými tepnami. Srdeční příhody bývají různé a mají různé příčiny. Především při chorobách srdce nebo plic může srdeční sval nějaký čas postupně slábnout a může selhat. U postiženého bude narůstat dušnost a kůže bude namodralá. Někdy způsobuje zúžení věnčité tepny při středně těžké fyzické zátěži svíravou bolest na hrudi. To se nazývá angina pectoris. Může se též přihodit úplný uzávěr věnčité tepny - koronární trombóza (infarkt myokardu). Bolest, která vzniká, je podobná bolesti při angina pectoris, ale může být mnohem silnější. Při koronární trombóze se může srdce zastavit. Není možné nahmatat tep; tato příhoda se nazývá srdeční zástava. Postižený rychle ztrácí vědomí, protože mozek přestal být zásoben krví, zastavuje se dýchání.

Postup:

1. když je postižený dušný a stěžuje si na silnou bolest na hrudi, posaďte ho do křesla nebo na podlahu a opřete o zeď
2. poraďte nemocnému, aby se lehce předklonil, pokud mu to usnadní dýchání
3. zeptejte se nemocného, zda má nějaké léky pro srdeční onemocnění - pokud ano, dejte mu je podle předpisu
4. když se stav podstatně nezlepší do pěti minut, nebo nemocný neměl nikdy srdeční obtíže, přivolejte ihned sanitku
5. když nemocný upadne do bezvědomí se zástavou srdce, uložte jej na záda na pevnou podložku a zahajte ihned dýchání z úst do úst a nepřímou srdeční masáž

DUŠENÍ

Ucpání dýchacích cest způsobuje dušení. Může se přihodit při špatném spolknutí jídla nebo při vdechnutí žvýkačky, bonbónu, zlomeného zubu, poraněním hrtanu, otokem způsobeným bodnutím včelou apod. Postižený se náhle chytá zakrk a nemůže mluvit. Pokud se mu neuleví, může postižený zmodrat v obličeji a žíly v obličeji a na krku se zvýrazňují. Nepodaří-li se překážku odstranit, postižený ztrácí vědomí.

Postup:

1. zeptejte se postiženého, zda může kašlat; pokud může, ať se pokusí předmět vykašlat a nezasahujte
2. když nemůže kašlat, udeřte ho rázně čtyřikrát zápěstím mezi lopatky
3. když nepomohou údery do zad sedícímu či stojícímu postiženému, pomozte mu předklonit se tak, aby jeho hlava byla níž než hrudník a čtařikrát ho znovu udeřte, jak je popsáno výše
4. vyšetřete ústní dutinu postiženého - řekněte mu, aby projel prstem zadní část ústní dutiny a pokusil se vyjmout jakékoliv cizí těleso (buďte připraven(a) to udělat sám(a))
5. když postižený ztrácí vědomí, uvolněte a vyčistěte dýchací cesty a zahajte dýchání z úst do úst

Jestliže se dusí malé dítě, postupujte stejně, ale užívejte menší sílu při úderech do zad. Malé dítě položte přes svá stehna hlavou dolů pod úrovní jeho hrudníku a udeřte je čtyřikrát rychle mezi ramena. Kojence položte na své předloktí obličejem dolů tak, aby mělo hlavu níže než hrudník. Jednou rukou mu podepřete hlavičku a ramena a druhou rukou je čtyřikrát lehce udeřte mezi ramena.

ZÁSTAVA KRVÁCENÍ

Ke krvácení dochází při roztržení či přeříznutí kterékoliv cévy rozvádějící krev tělem - tepny, žíly či kapiláry. Může být vnější, viditelné, nebo vnitřní, které není vidět. Tepenná krev je jasně červená a vystřikuje z rány, žilní krev je tmavě červená a volně vytéká. Kapilární krev je středně tmavá a z rány prosakuje. Silné krvácení je vždy naléhavou situací, protože při větších ztrátách krve se stává, že je jí příliš málo, aby mohly být buňky těla dostatečně zásobeny kyslíkem. Důsledkem pak může být šok nebo i smrt.

Postup:

1. zraněné místo zvedněte do výše a stlačte ránu palcem a (nebo) prsty - tlak musí být udržován až 15 minut (toto se nazývá stavění krvácení přímým tlakem)
2. pokud je rána rozsáhlejší, šetrně, ale pevně stlačte místo nad i pod ranou a dále se zachovejte jako v bodě 1
3. zvedněte a přidržujte část těla postiženého tak, aby byla nad úrovní jeho srdce (hrudníku); tím se zpomalí průtok krve zraněnou částí těla (to se nazývá stavění krvácení elevací)
4. zraněného nechte ležet; to zpomalí průtok krve ještě více
5. překryjte ránu sterilním obvazem; obvaz musí být dostatečně velký, aby přesahoval okraje rány
6. když nemáte k dispozici žádný obvaz, použijte kousek čisté silnější látky bez chloupků
7. pokud krev prosakuje přes přiložený obvaz, neodstraňujte původní obvaz, ale přiložte nový a zajistěte jej
8. pozorujte, zda zraněný nejeví známky šoku a dle nálezu postupujte dále

ZRANĚNÍ PÁTEŘE

Páteř je tvořena sloupcem obratlů, který probíhá od lebky až dolů na konec zad. Je zpevněna vazy a obklopuje a chrání míchu. Poškození míchy může mít za následek ztrátu schopnosti pohybu a čití v částech těla pod zraněnou oblastí. Náhlé ohnutí nebo nešikovné otočení zad či krku může způsobit natažení svalů zad nebo vazů zpevňujících páteř nebo poškození meziobratlových plotének. Silný přímý náraz může poškodit jeden či více obratlů. Na zlomeninu páteře mějte například podezření tehdy, když je někdo vymrštěn z vozidla. Násilný pohyb hlavy a krku se může přihodit při nárazu na vozidlo zezadu. Může způsobit závažné zranění svalu či nervu a také může dojít ke zlomení krční páteře. Lehké zranění se může podstatně zhoršit nesprávným zacházením. Pokud máte jakoukoliv pochybnost, postupujte tak, jako by byla páteř zraněna. Nehýbejte se zraněným do příjezdu odborné pomoci.

Postup:

1. když naleznete zraněného, který byl vyvržen z auta nebo jinak si poranil páteř, řekněte mu, aby se nehýbal
2. uložte ho co nejpohodlněji v poloze, ve které jste jej nalezl(a)
3. požádejte někoho, aby zraněnému podržel hlavu, než umístíte podél boků postiženého srolované kabáty a (nebo) polštáře; počkej na příjezd sanitky
4. když je zraněný v bezvědomí a nedýchá nebo dýchá obtížně, nezaklánějte hlavu, abyste uvolnili dýchací cesty - postupujte následujícím způsobem:
   Požádejte někoho z okolostojících, aby přidržel hlavu zraněného. Jednou rukou uchopte dolní čelist a povytáhněte ji dopředu, jazyk se automaticky posune dopředu s čelistí. Rychle vyčistěte zraněnému ústa a hrdlo a vyjměte všechna cizí tělesa, která najdete v ústech.

ZLOMENINY

Tělo má vlastní vnitřní oporu z kostí, která se nazývá kostra. Kosti obklopují a chrání všechny životně důležité orgány těla a slouží jako páky, kterými vzájemně pohybují svaly. Normálně jsou kosti pevné, ale mohou se zlomit nebo prasknout při silném nárazu, ohnutí či zkroucení. Protože blízko kosti bývají uloženy důležité cévy a orgány, je nutné dávat velký pozor, aby se zabránilo poškození těchto cév a orgánů ostrými úlomky kostí.

Všeobecné příznaky:

• silná bolest v místě zranění - narůstá při každém pokusu o pohyb
• zraněný mohl vnímat či slyšet prasknutí kosti a mohl vnímat tření konců zlomených kostí
• může se objevit otok a později krevní podlitina
• postižená končetina nebo jiná část těla mohou mít ve srovnání s druhou končetinou či stranou deformovaný tvar
• příznaky šoku

Postup - zlomenina dolní končetiny:

1. nehýbejte zbytečně se zraněným
2. podržte končetinu jednou rukou nad a druhou pod zlomeninou a obložte ji srolovanými kabáty, dekami nebo polštáři a případně znehybněte končetinu přiložením improvizované dlahy
3. není-li k dispozici vhodná dlaha, svažte nohy, kolena a kotníky zraněného vhodným obvazem k sobě

Postup - zlomenina horní končetiny:

1. šetrně ohněte paži zraněného v lokti a položte ji přes hrudník
2. vložte měkkou vycpávku mezi paži a trup v místě zranění a znehybněte paži v závěsu
3. pro lepší znehybnění uvažte ještě široký obvaz kolem paže a trupu - vyhněte se zraněnému místu
4. když nelze paži ohnout, pomozte zraněnému položit se s připaženou rukou nebo s paží položenou tak, jak je to pro něj nejpohodlnější
5. vložte vycpávku mezi paži a hrudník
6. šetrně přiložte široké obvazy kolem paže a trupu - vyhněte se zraněnému místu
   Pokud není bezprostředně nutný transport vlastními prostředky, je lépe s končetinou nemanipulovat a nezpůsobovat zraněnému zbytečně bolest. Protože blízko kosti bývají uloženy důležité cévy a orgány, je nutné dávat velký pozor, aby se zabránilo poškození těchto cév a orgánů ostrými úlomky kostí.

POPÁLENINY

Popálenina je zranění způsobené teplem. Jako jiné rány narušuje kůži a umožňuje vstup choroboplodným zárodkům, způsobujícím infekci. Kromě toho dochází k výronu tekutin do místa zranění a ven z organismu. Tato ztráta tekutin snižuje objem tekuté části krve (plazmy) a pokud je popálena větší část těla, vzniká nebezpečí rozvoje šoku. Opaření je stejné zranění znásobené vlhkým teplem. Všechny popáleniny a opařeniny by měl co nejdříve vyšetřit lékař. Když je popálena velká část těla, uložte postiženého, chraňte popálená místa před znečistěním a ošetřete jako při šoku. Nedávejte postiženému nic jíst ani pít, protože později může být nutné provést výkon v celkové anestézii. Nikdy neodstraňujte nic, co pevně lpí na popálenině. Nikdy nedávejte na popáleninu masti, neužívejte vatu ani náplasti.

Postup:

1. vyprostěte zraněného z nebezpečí aniž byste ohrozil(a) sebe sama
2. jestliže šaty postiženého hoří, položte ho a uhaste plameny dekou, kabátem nebo vodou
3. nedovolte mu pobíhat
4. podržte popálené místo pod studenou tekoucí vodou na 10-20 minut
5. není-li tekoucí voda k dispozici, vložte zraněné místo do kbelíku nebo umyvadla s čistou studenou vodou
6. současně rychle, ale šetrně odstraňte prsteny, hodinky nebo těsný oděv ze zraněné oblasti dříve, než začne otékat
7. odstraňte nebo odřízněte jakoukoliv část oděvu, která je nasáknuta chemickou látkou nebo vroucí tekutinou; dávejte pozor, aby jste se nezranil(a) sám (sama)
8. zakryjte zranění sterilním obvazem dostatečně velkým, aby úplně zakryl popálené místo
9. když není k dispozici sterilní obvaz, zakryjte ránu čistou látkou bez chlupů
10. ošetřete postiženého tak, abyste zabránil(a) rozvoji šoku a vyčkejte příjezdu sanitky

POLEPTÁNÍ CHEMICKÝMI LÁTKAMI

Dotyk s některými chemickými látkami může vážně poškodit kůži a sliznice. Chemikálie musí být co nejrychleji smyta vodou. Chraňte své ruce a oči před jakýmkoliv kontaktem s chemikálií!!!

Postup:

1. poleptané místo omývejte nejméně 10 minut pod tekoucí vodou
2. při omývání odstraňte všechny kontaminované části oděvu
3. pokračujte v ošetřování jako u popáleniny
4. při poleptání oka musí být chemická látka vymyta z oka co nejdříve
5. omývejte postiženou stranu obličeje pod tekoucí vodou nejméně 10 minut, abyste smyl(a) chemickou látku z obličeje
6. ujistěte se, zda nestéká kontaminovaná voda přes obličej
7. zakryjte oko sterilním obvazem a lehce jej zajistěte
8. postižený musí být ošetřen lékařem v nemocnici co nejdříve

ZRANĚNÍ HRUDNÍKU

Poranění hrudníku jsou při dopravních nehodách častá, protože například řidič může být vržen proti volantu, přitom může dojít ke zlomenině žebra nebo hrudní kosti. Zranění několika žeber může způsobit ztrátu pevnosti hrudníku, zlomená žebra na postižené straně pak při vdechu vpadávají, místo aby se vyklenovala, vzduch se tak nenasává do plic. Kromě toho může ostrý konec zlomeného žebra natrhnout plíci nebo výstelku hrudní stěny. Někdy může část vozidla prorazit hrudní stěnu, to způsobí nasávání vzduchu do hrudní dutiny při pokusech zraněného o dýchání. Plíce na postižené straně splaskne, a pokud postižený zůstane bez pomoci, může zabránit i druhé plíci v dýchání.

Postup:

1. přidržte rukou zraněnou část hrudníku a pomozte postiženému do polohy v polosedě nebo do jiné polohy, ve které se cítí nejlépe
2. když rána nasává vzduch, přikryjte ji sterilním obvazem a zajistěte leukoplastí na třech stranách
3. vzduchotěsné uzavření by mohlo vést ke stoupnutí tlaku v hrudníku
4. pokud je možné, přikryjte ránu kouskem čisté polyetylénové fólie; přichytněte ji leukoplastí na stejných třech stranách
5. když je postižený v bezvědomí, uložte ho do stabilizované polohy, zraněnou stranou dolů

ÚRAZ ELEKTRICKÝM PROUDEM

Elektrický proud může při průchodu tělem způsobit vážné popáleniny v místě vstupu i v místě výstupu. I když tyto popáleniny vypadají jako malé, jsou často hluboké. Kromě toho může elektrický proud způsobit fibrilaci srdečních komor nebo srdeční zástavu; vždy se přitom zastavuje dech. Ať je příčina úrazu jakákoliv, nesmíte se dotknout postiženého dříve, než se přesvědčíte, že byl proud vypnut a že se tím neuvádíte do nebezpečí.

Postup:

1. vypněte proud, pokud je to možné a přivolejte lékařskou pomoc
2. když je postižený v bezvědomí, zkontrolujte dýchání, jestliže nedýchá, zahajte dýchání z úst do úst, a pokud je to nutné, zahajte i nepřímou srdeční masáž
3. když je postižený v bezvědomí a dýchá, uložte ho do stabilizované polohy
4. ošetřete všechny popáleniny a zabraňte rozvoji šoku

EPILEPSIE

Je sklon k záchvatům (s křečemi i bez nich) způsobený krátkou poruchou elektrické aktivity mozku. Jsou dva hlavní typy záchvatů - velký záchvat a malý. Malé záchvaty proběhnou často nepozorovány. Když uvidíte někoho ve velkém záchvatu, nebuďte vystrašený(á). Nezasahujte do přirozeného průběhu záchvatu. Nikdy se nesnažte udržet postiženého v klidu vleže. Nikdy nedávejte nic postiženému do úst - zvláště ne své prsty!! Nikdy nedávejte postiženému nic jíst ani pít.

Příznaky se objevují obvykle v následujícím pořadí:

• náhlé bezvědomí; postižený může při pádu vyrazit neobvyklý výkřik
• svaly ztuhnou, pak se uvolní a začnou křeče - ty mohou být velmi silné
• kolem úst se může objevit pěna - ta může být zbarvena krví, pokud si postižený zranil jazyk nebo jiné místo v ústech
• po skončení záchvatu, obvykle během asi pěti minut, postižený opět přichází k vědomí, ale může být omámený a zmatený (to může trvat až hodinu, postižený může být též ospalý)

Postup:

1. zůstaňte klidný(á) a nedovolte ostatním zasahovat do průběhu záchvatu např. násilným otevíráním úst a vytahováním jazyku
2. uvolněte prostor kolem postiženého, aby se nezranil
3. pokud je to možné, dejte něco měkkého pod jeho hlavu
4. když ustanou křeče, uložte ho do stabilizované polohy
5. po záchvatu byste měl(a) zůstat u postiženého do příjezdu lékaře

KOLAPS

Je krátkodobý stav bezvědomí, ke kterému dochází, když je dočasně snížen průtok krve mozkem. Dochází k němu např. když někdo stojí dlouho nehybně v horku; pohyby nohama a nebo změna polohy mohou kolaps zabránit. Vleže s nohama nad úrovní hrudníku dojde obvykle k rychlému a úplnému uzdravení.

Postup:

1. postiženého položte a zvedněte mu nohy nad úroveň hrudníku
2. uvolněte oděv kolem krku, hrudníku a pasu
3. ujistěte se, že má postižený dostatek vzduchu, a pokud je to nutné, ovívejte mu tvář
4. pokud máte jakékoliv pochybnosti o jeho stavu, přivolejte lékařskou pomoc

OTRAVY JEDY A LÉKY

Jsou to látky, které mohou při dostatečné dávce dočasně či trvale poškodit tělesné orgány. Mohou se dostat do těla různým způsobem: polknutím, vdechnutím, injekcí pod kůži, mohou se vstřebávat kůží. Nenechávejte postiženého samotného. Když postižený spolknul žíravinu, nikdy se nepokoušejte pomoci mu ke zvracení; cokoliv, co způsobilo popáleninu cestou dolů, způsobí ji i cestou zpět. Jedy a léky zamykejte a ukládejte z dosahu dětí!! Nedovolte dětem přibližovat se k jedovatým rostlinám nebo k rostlinám s jedovatými plody.

Příznaky:

• postižený může být ospalý nebo i v bezvědomí
• poblíž postiženého mohou být obaly od jedovaté látky, ztracené tablety nebo jedovatá rostlina
• popáleniny kolem úst, když postižený požil žíravinu
• je možné zvracení nebo průjem v pozdějším stádiu
• mohou být i křeče

Postup:

1. když je postižený při vědomí, bez otálení se ho zeptejte, co snědl a v jakém množství, protože může kdykoliv ztratit vědomí
2. přivolejte lékaře nebo sanitku
3. sdělte jim, co si myslíte, že postižený snědl
4. ten, kdo přijímá vaše hlášení, vám může poradit co dělat, než přijede lékařská pomoc
5. když je postižený v bezvědomí a dýchá, uložte ho do stabilizované polohy a ošetřujte ho stejným způsobem jako při bezvědomí
6. když je nutné dýchání z úst do úst, buďte opatrný(á), aby se jed nedostal i do vašich úst
7. je-li to možné, smyjte jed z tváře postiženého a použijte dýchání z úst do nosu
8. když jste si jist(a), že postižený nepožil žíravinu, ale snědl pouze tablety, můžete mu pomoci k zvracení podrážděním zadní části hrdla prstem
9. zajistěte všechny léky, prázdné obaly nebo zbytky je